„Je pozitivní, že Komise jasně říká: Evropa se musí přestat spoléhat na zastaralé geopolitické pořádky a začít skutečně investovat do vlastní obrany. Skvělá je také snaha propojit ukrajinský obranný průmysl s evropským. Jenže dokument se místy utápí v příliš mnoha prioritách a chybí mu jasné kroky k jejich realizaci,“ komentuje europoslankyně Markéta Gregorová.
Bílá kniha správně identifikuje hlavní bezpečnostní hrozby, včetně dlouhodobých dopadů ruské agrese a geopolitických změn. Gregorová však upozorňuje na nevyvážený přístup: „Je zřejmé, že EU vnímá Čínu jako konkurenta. Vůči USA už dost upřímnosti nemáme, přestože evropská obrana na jejich infrastruktuře závisí. Pokud máme být strategicky autonomní, musíme si přiznat celou pravdu, ne jen její část.“
Zásadním bodem Bílé knihy je plán na přezbrojení Evropy. Navrhuje mimo jiné zvýšení výroby dělostřelecké munice na 1,5 milionu kusů ročně, posílení protivzdušné obrany a investice do evropského obranného průmyslu. „Je to krok správným směrem, ale realita je taková, že už teď máme problém dodat milion kusů munice. Za munici má smysl se chválit až bude vyrobená a dodaná,“ varuje Gregorová.
Plán také počítá s lepší koordinací investic mezi členskými státy, ale právě to může přinést nové problémy. „Je to obrovské množství peněz a pokud nebude transparentní mechanismus jejich rozdělování, hrozí politické boje a korupce. Evropský obranný trh potřebuje jednotná pravidla, jinak se z něj stane aréna pro zákulisní dohody místo reálného posílení obrany,“ říká Gregorová.
Co se týče financování, dokument navrhuje 150 miliard eur na společné nákupy zbraní, flexibilnější využití evropských fondů a zapojení Evropské investiční banky. „Je dobře, že dokument nabízí širokou škálu možností financování, které umožní flexibilitu při budování obranných kapacit. Chybí nám nejen tanky a stíhačky – potřebujeme také odpovídající infrastrukturu, logistiku a kybernetickou ochranu. Jsem ráda, že Bílá kniha tuto různorodost reflektuje,“ komentuje Gregorová.
Evropská komise nyní plánuje další kroky, včetně přijetí nového programu na podporu obranného průmyslu (EDIP) a zvýšení společných investic o 35 %. Členské státy mají do dubna aktivovat tzv. národní únikovou klauzuli, která jim umožní flexibilnější obranné výdaje. Gregorová uzavírá: „Dokument je krok správným směrem, ale nesmíme ztrácet čas. Musíme se soustředit na to, co je reálné a proveditelné – a to hned.“