„Byla jsem svědkem hrubého porušování pravidel ale i násilí přímo ve volebních místnostech, a množství podobných stížnosti přišlo i od dalších nezávislých pozorovatelů. Tomu zároveň předcházely další nekalé praktiky vládní strany Gruzínský sen. Ať už to byla dezinformační kampaň o údajném zatahování Gruzie do války, pokud půjde směrem k Evropě; či nedávné změny ve složení volební komise, které favorizovalo spíše vládní stranu. Zároveň Gruzie v posledních měsících čelila dalšímu utužování moci jedné strany, například skrze kontroverzní zákon o zahraničních agentech, který se inspiroval v Rusku a je namířen proti neziskovým a dalším organizacím občanské společnosti,” komentuje Gregorová.
„To jsou všechno důvody, proč jsme se jako pozorovatelská mise a nyní i jako Parlament rozhodli deklarovat, že výsledkům voleb nedůvěřujeme, a že je nutné uvalit na představitele vládní strany zodpovědné za tyto manipulace, jako je oligarcha Bidzina Ivanišvili,” uvádí Gregorová. Pro Gruzii byly tyto volby klíčové v jejím dalším směřování, jelikož v roce 2023 ji byl udělen status kandidatury do EU. Tento proces je ale nyní zastaven právě kvůli přijetí zákona o zahraničních agentech, a jeho znovuotevření není na obzoru.
„Za Evropský parlament také vyzýváme gruzínské úřady, aby otevřely dialog s gruzínskou prezidentkou a opozicí, která do Parlamentu na protest proti manipulaci nezasedla. Na to nicméně reagovala vládní strana prohlášením, že ty strany, které v Parlamentu nezasednou, zakáže. Gruzie zjevně přichází o vybojovanou a dekády budovanou demokracii, a pokud ji nechceme ztratit vůči ruskému vlivu jako současné Bělorusko, musíme se snažit jí pomoci” dodává Gregorová.