Praha/Brusel, 15. ledna 2021 - Desítka vybraných expertů v oblasti boje proti dezinformacím se zúčastnila dotazníkového šetření, které pod názvem “Dezinformace očima odborníků” uspořádal tým pod vedením pirátské europoslankyně Markéty Gregorové. Ta z něj bude vycházet při tvorbě závěrečné zprávy speciálního výboru pro dezinformace adresované Evropské komisi. Novináři, analytici i akademici se v něm společně pokoušejí nejenom definovat fenomén dezinformací v českém kontextu, ale také nabízejí své zkušenosti, jak jim ve vlastní instituci předcházet.

„Chtěli jsme české debatě o dezinformacích poskytnout souhrnný podklad, na kterém by se podíleli vybraní experti i lidé z praxe, kteří se problému dezinformací profesně věnují. Vytvořili jsme sadu sedmi otázek, které se nám od začátku kampaně jevily jako nejzajímavější, a na které dosavadní veřejná diskuse nenašla uspokojivé odpovědi. Výsledky šetření snad tenhle rest aspoň trochu napraví,“ vysvětluje Markéta Gregorová, která stojí za kampaní #PravdaBolí.

Jak byste vysvětlili pojem dezinformace běžnému člověku? Patří mezi dezinformace i vytržení z kontextu nebo clickbaitový titulek? Má existovat legislativa, která je bude efektivně vymáhat? Co máme dělat, když někdo z našich blízkých „podlehne“ dezinformaci? Jak se má člověk zachovat, pokud se s takovou dezinformací setká? A odkdy vnímáte dezinformace jako společenský problém? Na tyto otázky odpovídali:

Marketingová expertka a zakladatelka iniciativy #HolkyzMarketingu Pavlína Louženská, novinář a šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan, analytik Transparency International Milan Eibl, zakladatel serveru Manipulátoři.cz a autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek, Petr Nutil, analytik Prague Security Studies Institute Jonáš Syrovátka, Peter Jančarik z Konspirátori.sk, šéfredaktor Manipulátoři.cz Jan Cemper, spoluzakladatel studentského projektu Masarykovy univerzity Zvol si info Vojtěch Bruk, Josef Džubak z Hoax.cz a šéfredaktor reportážního oddělení ČT Marek Wollner.

„Z odpovědí je patrné, že na spoustě věcí panuje shoda. První kontakt s novodobou smrští dezinformací můžeme datovat na začátek krymské krize. Různily se naopak pohledy na legislativní ošetření, všichni jsou si nicméně vědomi, jak choulostivý úkol to je. Právě proto směřovala část otázek i k hlubšímu charakteru dezinformací, abychom se je naučili lépe odlišovat od vyhraněných názorů, ale i v dobré vůli šířených omylů. Mít názor a mýlit se je totiž naším plným právem. V dezinformacích tedy musíme v první řadě identifikovat účel.

„Dokument Dezinformace očima odborníků je jedním z klíčových výstupů naší kampaně #PravdaBolí. Je veřejně dostupný všem zájemcům a využiji ho i coby členka parlamentního výboru pro dezinformace pro práci na hlavním reportu, který budeme adresovat Komisi a věřím, že bude směřovat k legislativě,“ uzavírá Markéta Gregorová.