Prevence funguje mnohem líp než následné léčení. A investovat do ní se vyplatí, protože řešení důsledků, např. hospitalizace, nás stojí mnohem víc. To platí u psychiky i u těch “viditelných” zdravotních problémů. Proč bychom si jinak čistili zuby, když se přece dají kazy vyvrtat? Proč bychom si dávali pozor při lezení na strom, když se dá zlomená noha zasádrovat? Nedostupnost terapeutické péče, psychologů a psychiatrů navíc ohrožuje psychické zdraví celé společnosti. Přesto právě prevence pokulhává. A nejen v oblasti duševního zdraví. V českém zdravotnictví chybí lékaři napříč obory – pediatři, stomatologové, ale třeba i alergologové či endokrinologové. Jednodušší by možná bylo říci, kde lékařů dostatek je – protože takový obor v podstatě neexistuje. Pacienti na vyšetření často čekají i několik měsíců, nebo rovnou nemají, na koho se obrátit. Piráti proto vyzývají ministra zdravotnictví k okamžitému řešení této krize. A Jakub Michálek za Piráty už posílá interpelaci na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby tuto situaci začal konečně řešit.
Dnes jsem se osobně zúčastnila happeningu Mysli na mysl před Ministerstvem zdravotnictví, který organizovalo Mladé Pirátstvo. Kritická nedostupnost terapeutické péče a častá bagatelizace tématu péče o duševní zdraví vede k velkým problémům. Pro příklady nemusíme chodit daleko - nedávná událost, kdy žák sedmé třídy přinesl do školy zbraně a mířil na svou učitelku, jsou jasným důkazem toho, že péče o duševní zdraví a budování psychické odolnosti patří nejen do škol, ale i do celé společnosti. Závisí na tam naše bezpečí. Musíme prostě dělat všechno pro to, aby se něco takového neopakovalo ideálně vůbec, nebo aspoň co nejméně. Psychická nepohoda je často jen špičkou ledovce. Za Piráty máme konkrétní návrhy, jak zlepšit dostupnost péče o duševní zdraví:
- Systematicky a dlouhodobě pracovat na navýšení počtu dětských psychologů, psychiatrů a dalších specialistů, zejména v regionech.
- Zlepšit dostupnost krizových linek a dalších forem první psychologické pomoci.
- Posílit edukaci a prevenci ve školách, integrovat péči o duševní zdraví do Rámcových vzdělávacích programů.
- Zajistit lepší financování školních nepedagogických profesí - sociální pedagogika, sociální práce, psychologie, apod.
- Zavést systematické preventivní programy proti šikaně a kyberšikaně.
- Odstranit stigma spojené s péčí o duševní zdraví prostřednictvím osvětových kampaní.
Ministr Stanjura sice slíbil, že zajistí chybějící prostředky na dlouhodobě podfinancovanou oblast prevence, ale zatím se nic takového nestalo. Naopak jsme zavnímali fakt, že se Stanjura, v rámci snahy o snížení schodku rozpočtu, snaží hodit ostatní investiční výdaje na zřizovatele škol. To vyvolalo protest pedagogických profesních organizací. Problém se přitom netýká jen duševního zdraví. Lékaři chybí napříč obory, nejsou peníze na placení jejich přesčasů, centralizace zdravotní péče je mizerná a výhledy do budoucna a plánování jsou prostě neefektivní. Když k tomu přidáme fakt, že menší nemocnice a ordinace v regionech ztrácejí na atraktivitě, nedaří se jim lákat zaměstnance a lidé tak často musí za péčí dojíždět desítky kilometrů, máme na slušný problém zaděláno. Je prostě nepřijatelné, aby lidi v Česku neměli přístup k základní zdravotní péči. To musí být priorita. Snad to ministr Válek pochopí. Já se každopádně budu i nadále zasazovat o to, aby se tyto problémy řešily systémově a co nejrychleji.