„Když jsme v prosinci roku 2021 nastoupili, bylo manko v přejímání unijního práva děsivé. Předchozí vláda nám zanechala obří dluh. Zmíněných 36 směrnic po lhůtě k transpozici znamenalo i hrozbu pokut dosahujících v případě nejčernějšího scénáře, tedy, že bychom nic neudělali, až dvě miliardy korun. Teď se nám to podařilo stáhnout na 9 směrnic, tedy pod jedno procento. Dostáváme se tak konečně do dobré společnosti mezi členskými státy Evropské unie, kde se jedno procento ve zpoždění při transpozici směrnic týkajících se vnitřního trhu EU považuje za přijatelnou úroveň. Podle hodnocení Evropské komise, takzvaného Single Market Scoreboard (SMS) se tak Česko posunulo zhruba do poloviny v žebříčku hodnocených států,“ uvádí ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.

„Když jsem vstoupil do funkce, předsevzal jsem si stáhnout resty dřívějších vlád na zmíněné jedno procento. A to se teď povedlo. Navíc u další směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) v gesci MZ jsme v závěrečné fázi legislativního procesu. Po jeho dokončení se tak náš rating ještě dále zlepší. Nesmíme ale polevit, další unijní předpisy přibývají, je to nekončící proces,“ dodává ministr Šalomoun.


Další dobrou zprávou je, že Evropská komise jen v letošním roce zastavila 42 řízení pro nesplnění povinnosti včas zapracovat unijní předpisy do české legislativy. Celkově aktuálně vede s Českou republikou 25 těchto řízení. Z toho 18 jich je v počáteční fázi – tedy tzv. formálního upozornění, v 6 případech se jedná o odůvodněné stanovisko. To vše jsou fáze předžalobní.  


Z příkladů, kdy se České republice podařilo vybrat pomyslnou zatáčku a vyhnout se žalobě a následně i udělení pokuty za zpožděné zapracování unijní směrnice, lze uvést třeba směrnici o audiovizuálních mediálních službách, kde hrozila za pozdní přijetí zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek pokuta až 80 milionů korun. 31. srpna 2022 vyšel zákon ve Sbírce zákonů a pokutě se podařilo zabránit. Z dalších podobných příkladů se jedná třeba o novelu zákoníku práce účinnou od 1. října 2023, která zavádí do naší legislativy transparentní a předvídatelné pracovní podmínky a sladění mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. V tomto případě hrozilo podání žaloby a pokuta zhruba 90 milionů korun.


V jednom případě byla na ČR podána žaloba u Soudního dvora EU, a to za pozdní přijetí zákona o ochraně oznamovatelů, který byl v mezidobí přijat a 1. srpna 2023 nabyl účinnosti. „Příslušnou směrnici jsme měli ale zapracovat do právního řádu už 17. prosince 2021, v den nástupu současné vlády. Tedy i tady se jedná o starý dluh předchozí politické reprezentace. Řízení u Soudního dvora EU v tomto případě dosud probíhá. České republice se podařilo vyjednat diplomatickou cestou nižší koeficient pro výpočet pokuty. Dále se snažíme v rámci už probíhajícího soudního procesu, aby výsledná sankce byla co nejnižší,“ uzavírá ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

Více informací lze najít ZDE.