Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes tlačili na mimořádné schůzi Sněmovny, aby se konečně projednal zákon o lobbingu. Na důležitou protikorupční legislativu ale opět nedošlo. Předseda poslanecké Sněmovny Radek Vondráček z ANO totiž zařadil bod až na konec programu, ODS a TOP 09 zároveň zablokovaly návrh Pirátů a Starostů na jednání po 14. hodině. Zákon by zavedl, aby se schůzky s lobbisty musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Piráti a Starostové také prosazují vznik registru lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě rovněž navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.

„Znovu se bohužel ukazuje, jak to jednotlivé sněmovní strany myslí s prosazováním protikorupčních opatření vážně a jak reálně naslouchají přáním občanů. Více než 70 % Čechů považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů, a polovina Čechů si myslí, že lobbing má výrazný nebo dokonce zcela zásadní vliv na podobu zákonů. Na to je potřeba reagovat. Lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, přitom veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek či rozdělování dotací,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že koalice Pirátů a Starostů se proto podílela na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost evidovat všechna setkání politiků, prezidenta či jeho poradců s lobbisty.

„Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů. Velkým problémem je za nás i fakt, že vláda ve svém návrhu zákona v tichosti osvobodila prezidenta či jeho poradce od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Něco takového je nepřijatelné, stejná pravidla musí platit pro všechny. Lide by měli vědět, s jakými lobbisty se hlava jejich státu stýká a proč,“ doplnil Bartoš.

„Ani dnes, na mimořádné schůzi Sněmovny, nebyla přijata novela zákona o lobbingu. Je to jen další potvrzení našich dřívějších prohlášení, že současná vláda navzdory svým tvrzením nechce bojovat proti korupci. Vždyť právě lobbing dnes většina lidí považuje především za nástroj pro kmotry. Proto naším dlouhodobým záměrem je, aby lidé věděli, kdo ovlivňuje nejen podobu tuzemských zákonů, ale i přípravy veřejných zakázek, nebo rozdělování dotací. V tomto duchu jsme také předložili řadu pozměňovacích návrhů, které by pozitivně ovlivnily podobu celého zákona, který ale Sněmovna nestihla projednat,“ popsal místopředseda STAN Petr Gazdík.

V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.

Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:

  • Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);

  • zařazení prezidenta a poradců do okruhu lobbovaných;

  • povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;

  • zveřejňování přestupků lobbisty v registru;

  • dostupnost informací z registru jako open data;

  • možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.

Zpět na aktuality