Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, v souvislosti s prioritami státního rozpočtu 2023 zmínila oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví a obrany. „Pomoc lidem dosáhne až 200 miliard korun. Usilujeme také o posilování kapitol zdravotnictví a obrany. Klademe důraz na podporu lidí a firem, protože případné krachy a exekuce budou mít mnohem hlubší dopady,“ varovala Richterová.
Konkrétně pak zmínila projednávání navýšení přídavků na dítě, které proběhne v tomto týdnu. Díky němu by mělo dojít ke zvýšení částky o 200 Kč měsíčně na každé dítě v domácnosti. „Ačkoliv jsme žádali výraznější navýšení, jde o přijatelný kompromis. Vláda se také shodla na navýšení životního a existenčního minima, které umožní dosáhnout na příspěvky více rodinám. Již v minulé úpravě se nám podařilo prosadit zjednodušení příspěvku na bydlení, nyní pokračujeme s úpravami pro lepší fungování a také aby došlo ke zrušení fikce příjmů, kdy si některé nízkopříjmové rodiny po zvýšení životního minima reálně pohoršily.“
Další úkol, který podle Richterové vládu čeká, je řešení strukturálních problémů rozpočtu a příjmové stránky. „Představili jsme již před několika měsíci návrh na mimořádnou daň z neočekávaného zisku a přišli jsme i s úpravou daně z těžby nerostných surovin, která je v ČR velmi nízká. Naše odborné skupiny se zabývají také dalšími opatřeními a doporučeními Národní ekonomické rady vlády. Podporujeme prorůstová opatření jako je usnadnění vstupu na trh práce rodičům s malými dětmi pomocí dostupných školek či sousedského hlídání, čemuž se věnuji, a také lidem v dluhové pasti. Druhým prorůstovým krokem je vstup do systému ERM II, díky němuž bychom výrazně ušetřili pomocí stabilizace kurzu koruny vůči euru. Třetí nezbytností je podpora všech způsobů přechodu na vzdělanostní ekonomiku,“ vyjmenovala Richterová.
Na závěr poslankyně připomněla, že existuje řada oblastí, které skýtají potenciál pro příliv finančních zdrojů. Jde o činnosti, jejichž důsledky jsou rozpočtovou zátěží, ale jejich zdanění je v Česku nízké nebo žádné. „Do zdanění tzv. negativních externalit patří zmíněné férovější zdanění těžby nerostných surovin, regulace konopí, která může přinést miliardy ročně, ale také snížení počtu vězňů za banální prohřešky. Na evropské úrovni pak souhlasíme s myšlenkou evropské reformy korporátní daně a omezení agresivních metod daňové optimalizace. Dohodu nyní blokuje Maďarsko,” shrnula Richterová.
Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu, komentoval postoje Pirátů k protikorupčnímu návrhu, který vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti. Připomněl závažné případy nedostatečné ochrany oznamovatelů korupce a také zmínil případ Národní sportovní agentury, která funguje pouhé 3 roky, ale už má své první odsouzené.
„Poctiví oznamovatelé potřebují efektivní ochranu. Proto jsme návrh pana ministra Pavla Blažka kritizovali. Provozovatelé platforem, které umožňují oznámení protiprávního chování, nás upozornili např. na desítku tisíc případů oznámení šikany ve škole. Proto je potřeba přijmout dvě zásadní opatření. Jednak stanovit hranici pro aplikování zákona, aby bylo zřejmé, zda oznamovatel dostane ochranu, nebo ne. Vedle trestných činů by se podle Pirátů měl zákon vztahovat i na závažné typy přestupků, jak doporučují odborné organizace. Druhou zásadou je, že úřady by se měly věnovat i anonymním oznámením. V drtivé části těch nejzávažnějších případů byla oznámení podaná anonymně. Ochrana by pomohla například u Libora Michálka, který upozornil na korupční jednání v SFŽP, nebo Leo Steinera v kauze rozkrádání dotací ROP Severozápad. Oba čelili perzekucím na svém pracovišti za to, že upozornili na korupci,” uvedl Jakub Michálek k zákonu o oznamovatelích.
Tiskovou konferenci uzavřel dalším závažným případem, který se týká dotací ve sportovním prostředí a Národní sportovní agentury. „Sportovní dotace za miliardy, místo toho, aby končily u dětí, si rozdělují sportovní bafuňáři. Navrhujeme proto přísnější podmínky na trestní bezúhonnost vedení organizace žádající o peníze. O návrhu, podle nějž organizace, jejichž vedení nebude podmínky splňovat, peníze z fondu NSA nedostanou, bude rozhodovat ve třetím čtení Sněmovna.”