„Jako Piráti jsme jednoznačně pro ratifikaci Úmluvy ze strany EU, stejně jako České republiky jako takové. Nejen, že jde o krok správným směrem, ale mělo k tomu dojít už dávno. Ostatně Úmluvu Česko podepsalo už v roce 2016. Kromě toho ji ratifikovala už většina zemí Evropské unie včetně některých konzervativnějších. Není tedy na co čekat. Jako vláda jsme se navíc v programovém prohlášení k boji proti domácímu násilí zavázali a sliby je nutné dodržovat," řekl Ivan Bartoš, vicepremiér a ministr pro místní rozvoj za Piráty.
Úmluva by podle něj přispěla k pomoci obětem i tomu, aby se mohly lépe domoci spravedlnosti, na kterou mají právo. V jejím textu se píše například o domácím násilí včetně toho psychického či ekonomického, o nebezpečném pronásledování, o sexuálním násilí či o vynucených potratech.
„I ze symbolického hlediska považujeme za důležité Úmluvu schválit. Jak můžeme vyzývat oběti k odvaze, když by ani politici neměli odvahu se přihlásit k boji proti násilí a k tomu, že je pro ně toto téma klíčové? Zásadní ovšem také je, aby se dané hodnoty propsaly do praxe jak z hlediska legislativy, tak osvěty,” popsala pirátská poslankyně Klára Kocmanová s tím, že Piráti usilují například o lepší zákonnou definici znásilnění, zvýšení informovanosti odborných složek a postupné posilování důvěry obětí v systém.
Úmluva vznikla v roce 2011 a Česko ji podepsalo o pět let později. Ratifikace měla proběhnout již v roce 2018. Letos v květnu přijal za podpory pirátských europoslanců Úmluvu také Evropský parlament. Dokument tak má začít platit na evropské úrovni, tedy v oblastech, kde má Unie kompetence. To se týká například spolupráce v trestněprávních věcech, či v úpravě práva pro zaměstnance evropských institucí.
Úmluvu již ratifikovaly čtyři desítky zemí včetně jihoevropských katolických zemí. Během ruské agrese dokument přijala také Ukrajina. Z evropských zemí zatím na ratifikaci čeká kromě Česka také Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko.