Praha, 10. listopadu 2020 - Piráti před 62. schůzí Poslanecké sněmovny představili aktuální témata, která budou chtít řešit na plénu. Jde například o nedodělaný návrh státního rozpočtu na příští rok, kompenzační bonusy pro OSVČ, podporu pedagogických pracovníků, exekuce a chráněný účet či zákon o evidenci skutečných majitelů.
Podle Pirátů je vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021 nedodělek, budou ho tak chtít vrátit kabinetu k přepracování. „Zásadně nesouhlasíme s tím, že vláda do rozpočtu nezahrnula plánované daňové změny, například zrušení superhrubé mzdy. Ty mohou přitom snížit příjmy až o 100 miliard korun, proto je není možné opomenout. Minulý rok navíc kabinet daňové změny do rozpočtu započítával, protože to hrálo v jeho prospěch. Namátkou šlo o plánované prodloužení vratek DPH s rozpočtovým výnosem odhadovaným na 16 miliard, nebo o chystanou digitální daň, která měla přinést přes dvě miliardy korun. Obě tyto změny nakonec přitom Sněmovna pro tento rok vůbec nepřijala,” popsal nedostatky pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Ten rovněž uvedl, že strana podpoří senátní verzi zákona o kompenzačním bonusu. „Senátní verze díky našemu senátorovi Lukáši Wagenknechtovi jasně stanovuje, že mají podnikatelé nárok na souběh více podpor. Tedy, že mohou pobírat kompenzační bonus i čerpat z programu Covid-Nájemné. To doposud nebylo právně zcela jasné a jen to zvyšovalo nejistotu mezi živnostníky. Zároveň podporujeme posílení rozpočtu krajů, protože nesouhlasíme, aby financovaly kompenzační bonus,” vysvětlil Ferjenčík s tím, že Piráti na plénu navrhli předřazení zákona o pedagogických pracovnících. Chtěli si být totiž jistí, že bude legislativa opravdu projednána. „K zákonu jsme předložili pozměňovací návrh, jenž navazuje plat pedagogických pracovníků na průměrnou mzdu v Česku. Návrh i počítá s automatickou roční valorizací. To by mělo do školství přilákat víc odborníků,” popsal poslanec.
Sněmovna bude řešit také zavedení tzv. chráněného bankovního účtu, který Piráti dlouhodobě podporují. „Prosazení chráněného účtu máme i ve svém volebním programu, návrh tak určitě podpoříme. Jen nechápeme, proč i přes naše urgence přichází tak pozdě. Chráněný účet by měl vyřešit paradox v Česku, kdy tzv. nezabavitelné minimum dlužníkům exekutoři klidně zabavují. Dochází k tomu proto, že mezi sebou dnes exekutoři soupeří v rámci tržního prostředí, jeden dlužník jich navíc může mít několik. Někdy se tak stane, že je mzda hned několikrát podrobena srážkám skrz různé instrumenty a nezbyde z ní lidem právě ani ono nezabavitelné minimum pro nutné životní potřeby,” nastínil problém pirátský poslanec Lukáš Kolařík, který se tématu exekucí dlouhodobě věnuje.
„Je ovšem nutné řešit nejen následky, ale i příčiny celého problému. Proto k zákonu nahraji i náš návrh, který by zavedl místní příslušnost exekutorů a slučování exekucí, což dlouhodobě prosazujeme. Tím by se zabránilo excesům, exekutor bude mít lepší přehled o dlužníkovi, vymáhací proces bude efektivnější a pro dlužníka levnější. Chceme také, aby Exekutorská komora musela zveřejňovat data o exekucích, abychom věděli, jak si jako Česká republika stojíme,” dodal Kolařík.
Ve Sněmovně přijde na řadu i třetí - finální - čtení zákona o evidenci majitelů, který v současné podobě obsahuje výjimku nahrávajíci premiérovi Andreji Babišovi. Na to upozornil už na jaře pirátský poslanec František Navrkal, kterému se povedlo minulý týden získat podporu Ústavně právního výboru, aby byla tato klička vyjmuta.
„Tvorba zákona se vlekla hlavně kvůli snaze vlády propašovat do něj kontroverzní výjimku, která byla zjevně v rozporu s cíli evropské směrnice proti praní špinavých peněz, jež má zákon implementovat. Na to jsme koneckonců opakovaně upozorňovali my, stejně jako nevládní neziskové organizace či vládní odbor kompatibility s právem EU. Ona zmiňovaná problematická výjimka nastavovala určení skutečných majitelů firem vložených do svěřenských fondů způsobem, který by fakticky umožnil premiéru Babišovi, aby byl nadále veden jen jako majitel svých svěřenských fondů, nikoli však už jako majitel společnosti Agrofert do těchto fondů vložené,” okomentoval Navrkal s tím, že by tuto skulinu v zákoně mohly zneužívat i další firmy čerpající dotace a rozhodně by nepřispěla ke zpřehlednění majetkoprávních vztahů, což je hlavním smyslem legislativy.
Piráti budou chtít na aktuálním jednání Sněmovny projednat i podivný postup Ministerstva zemědělství: „Ministerstvo minulý týden schvalovalo v připomínkovém řízení návrh našeho postoje ke společné zemědělské politice EU. Ta má v příštím programovém období přinést stovky miliard a je zcela zásadní pro české zemědělství, potravinářství, venkov i krajinu. Ministerstvo přesto z rozhodování vyloučilo některé zemědělské organizace, veřejnost a dokonce i členy pracovních skupin, které samo zřizuje. To jde jak proti mezinárodním úmluvám, tak i snaze o transparentní zemědělskou politiku,” uvedl pirátský poslanec Radek Holomčík s tím, že veřejnost dostala navíc na připomínkování 400stránkového dokumentu málo času. „Dokument není ani hotový, má řadu hluchých míst a neobsahuje zásadní ekonomické informace. Vadí nám i to, že vláda zcela rezignovala na zohlednění klimatické změny. Věc budeme proto chtít zítra projednat na plénu,” uzavřel Holomčík.