Brusel, 28. května 2020 – Evropská komise včera zveřejnila plán na restrukturalizaci Evropy s názvem “Evropa příští generace“. „Celkově jde tento plán správným směrem a klade stěžejní váhu na digitalizaci jako na cestu, jak transformovat evropské ekonomiky, což vnímám velmi pozitivně. Zmiňuje potřebu rozvoje digitálních dovedností občanů, bohužel ale již nezdůrazňuje nutnost pokrytí venkova vysokorychlostním připojením k Internetu. Musíme také zajistit, aby investice do nových technologií, o kterých plán mluví, šly do těch technologií, které respektují tradiční evropské hodnoty jako jsou ochrana soukromí a svoboda slova. Nyní bude vše záležet na implementaci a na tom, jestli Rada bude konstruktivní a dojde jí, že zájem Evropy je nejlepší zájem každého a všech členských zemí,“ komentuje plán pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Europoslanec Mikuláš Peksa komentuje ekonomické aspekty:
„Vzhledem ke garantovanému společnému dluhu ve výši 750 miliard Euro udělala Komise velký krok k většímu propojení celé Evropy. I přesto, že jsme jako Evropský parlament žádali o větší sumu, věřím, že tento kompromis bude akceptovatelný pro všechny členské státy. Směr, kterým mají být prostředky investovány, je také správný – nutně potřebujeme přejít k moderní, digitální a trvale udržitelné ekonomice.
Neexistuje žádná vakcína, která by řešila klimatickou krizi. S tou nám pomůžou jenom zásadní a racionální změny. Navýšení Fondu pro spravedlivou transformaci, který má pomoci regionům se silně znečišťujícím průmyslem, o 32,5 miliardy Euro je krok správným směrem. Dále vítám iniciativu pro ochranu rozpočtu EU v případě nezákonného čerpání, což je zvláště důležité v situaci, kdy současný stav zneužily některé státy střední a východní Evropy. Stejně tak si ale myslím, že abychom zabránili podvodům a neoprávněnému čerpání mimořádných prostředků, musí být zavedeno více kontrolních mechanismů, které budou kontrolovat spravedlivé čerpání evropských peněz.
Nemůžeme si dovolit záchranné prostředky promarnit – malé a střední podniky, živnostníci a občané nutně potřebují evropskou pomoc, peníze nesmí skončit u velkých korporací a tradičních pijavic evropských rozpočtů typu Babiše a Orbána. Jsem také vděčný, že na novou vlnu obnovy a investic do staveb budou přiděleny další finanční prostředky, protože to je přesně ten typ podpory, který opravdu pomůže lidem, dá firmám práci a v budoucnu se nám dlouhodobě vyplatí.“
Europoslankyně Markéta Gregorová komentuje aspekty mezinárodních vztahů:
„Pandemie koronaviru je globální výzva, která vyžaduje globální přístup. Evropa musí být solidární ke svým mezinárodním partnerům, kteří se ocitli v nouzi. Komise chápe, že nemůžeme z řešení vynechat mezinárodní finanční instituce, OSN, WHO a ostatní. Mezinárodní spolupráce je zcela zásadní v úsilí zaručit globální zdravotní bezpečnost.
To, co nás pandemie naučila, je, že urgentně potřebujeme zabezpečit dodavatelské řetězce zdravotnického materiálu. Je proto dobře, že Komise navrhuje financování těchto řetězců v partnerských zemích, včetně financování kapacit pro budoucí výrobu vakcín, diagnostických setů a dalšího zdravotnického materiálu. Plán se však bohužel nezmiňuje o způsobech, jak zajistit, aby navýšení těchto kapacit proběhlo v souladu s ochranou základních lidských práv a práv zaměstnanců v těchto dodavatelských řetězcích. Musíme zajistit, aby zaměstnanci v podporovaných dodavatelských řetězcích nebyli nuceni pracovat v nevyhovujícím pracovním prostředí a/nebo za nevýhodných finančních podmínek ve snaze uspokojit vysokou mezinárodní poptávku.“
Marcel Kolaja dále komentuje oblast digitalizace:
„Je skvělé, že plán počítá s technologickou změnou jako nástrojem změny ekologické. Tato podvojná transformace – digitální a environmentální – je klíčovým prostředkem přebudování evropské ekonomiky a posílení její konkurenceschopnosti. V průběhu pandemie byly některé podniky, které dříve zvažovaly přechod do on-line prostředí, okolnostmi donuceny tento krok učinit a já jsem přesvědčen, že navrhovaná opatření jsou pro ně příležitostí, jak dále růst a zvětšovat svůj globální dosah.
Dále vítám plány Komise na posílení a rekvalifikaci v oblasti digitálních dovedností obyvatel. Z takového postupu budou těžit malé a střední podniky a občané budou moci plně využít přechodu na digitální ekonomiku. Digitální vzdělání je pro Evropu klíčové, zvlášť když jen 56 % občanů Evropy má potřebné dovednosti (v Česku je to zhruba 62 % občanů).
V části, ve které se plán soustředí na investice do rychlejšího připojení k Internetu pomocí sítí 5G, bohužel neřeší nerovnou distribuci rychlého připojení mezi městy a venkovem. U nás v Česku je například jen 59 % domácností mimo města připojena k Internetu vysokou rychlostí.
A nakonec – investice do nových technologií, umělé inteligence, cloudové infrastruktury, superpočítačů, tyto všechny by měly být podmíněny tím, že budou zaručeny tradiční evropské hodnoty, tedy základní lidská práva a svobody jako právo na soukromí, právo na ochranu osobních údajů, svoboda slova a přístupu k informacím. V dodržování těchto zásad je Evropa výjimečná a musí si tuto konkurenční výhodu udržet. Právě to z ní dělá nejlepší místo k životu na Zemi, jak jsme si mohli ověřit právě při koronavirové pandemii.“
Německý pirátský europoslanec Patrick Breyer dodává postřeh k ochraně soukromí:
„Kromě ekonomického zotavení potřebujeme také plán na znovunabytí základních práv a svobod. Vlády využily krizi k monitorování a omezení pohybu obyvatel, včetně zavedení dohledů drony nebo vlády dle krizových dekretů. Od Evropské komise očekávám, že bude velmi konkrétní a nekompromisní ve svém postupu při obnově vlády práva v Evropě.“