„Jsem ráda, že mohu na půdě Poslanecké sněmovny otevřít debatu na téma, které má již nyní velký dopad na naši společnost. Vnímám příležitosti, které nám nové stravovací trendy přinášejí. Když se k nim správně postavíme, můžeme si otevřít cestu k rozvoji naší ekonomiky, zdravější společnosti a šetřnějšímu přístupu k životnímu prostředí. Pro mě osobně jako místopředsedkyni Výboru pro životní prostředí je důležitý zejména poslední zmíněný aspekt, neboť změna jídelníčku směrem k více rostlinnému stravování je jedním ze způsobů, jak snížit současnou enormní zátěž na životní prostředí,” řekla na úvod semináře Klára Kocmanová.
JASNÝ A TRVALÝ TREND
„Debata o rostlinné stravě se někdy stáčí do prapodivných zatáček, trend spotřebitelského chování je nicméně jasný. Klíčová je otázka, zda dokážeme nabídnout českému spotřebiteli tyto alternativní potraviny místní provenience, nebo budeme zcela závislí na dovozu. Za Piráty jednoznačně podporujeme lokální produkci,” uvedl pirátský náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.
Zvyšující se podíl alternativních potravin táhne poptávka konzumentů, mezi lety 2020 až 2022 vzrostl počet stravujících se vegetariánsky, vegansky nebo flexitariánsky z 29 % na 39 %. Uvedla to Tereza Trávníčková z organizace ProVeg. Ředitelka pro obchod ze Svazu obchodu a cestovního ruchu Romana Nýdrle tento trend potvrdila: „Prodej kategorie veggie v Česku meziročně rostl v řetězcích o 40 % a u online prodejců potravin o 70 %. Příklon k rostlinným alternativám je trvalou změnou, nikoli dočasným trendem. Obchodníci pracují se základní tezí, že klimatické cíle nelze bez omezení živočišných produktů naplnit. Dle ekonomických predikcí bude v roce 2050 trh rostlinných potravin dominantní. Pokud jako čeští výrobci a obchodníci do tohoto vlaku nenaskočíme nyní, definitivně nám tato velká příležitost ujede.” Tento názor sdílel i majitel společnosti Emco Martin Jahoda, Martina Šilhánová ze společnosti Nestlé nebo Alena Malenová z řetězce Albert.
MASO LZE ADEKVÁTNĚ NAHRADIT
Expertka na udržitelné stravování z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Dana Kapitulčinová, Ph.D. uvedla, že snížení konzumace živočišných produktů je jedním ze způsobů jak snížit negativní dopady člověka na životní prostředí. Živočišná produkce a obrovská konzumace masa totiž produkuje velké množství skleníkových plynů, vede k rozsáhlému odlesňování, k likvidaci biodiverzity a k nadměrnému využívání sladké vody. „Za udržitelnou se považuje dle výzkumů konzumace 9 až 23 gramů proteinu z masa na člověka denně. Aktuální konzumace v Česku je však kolem 220 gramů,“ uvedla Dana Kapitulčinová.
Poté vystoupila lékařka a expertka na stravování z 3. Lékařské fakulty MUDr. Eliška Selinger která sdělila, že zdravotní stav české populace není dobrý. Špatné stravování je nejčastější příčinou úmrtí, přičemž příjem červeného a zpracovaného masa je prokazatelně spjat s rizikem rozvoje nádorů střev. „I čistě veganská strava je naprosto přijatelná pro dospělé, dětí i těhotné. Člověk maso nepotřebuje, pokud ho umí adekvátně nahradit. Veganská strava se přitom ve svých medicinských dopadech nijak zásadně neliší od neveganské,” potvrdila Eliška Selinger. Bylo by dle ní však vhodné, aby byla Ministerstvem zdravotnictví vytvořena jasná výživová doporučení pro osoby, které se k přechodu na flexitariánství, vegetariánství či přímo veganství rozhodnou. „Budu v tomto směru ministra Válka žádat o spolupráci. S rostoucím počtem se alternativně stravujících jsou taková doporučení velmi žádoucí,” konstatovala poslankyně Klára Kocmanová.
V závěru vystoupil Pavel Buršík z iniciativy Rostlinně, který prezentoval dobrou praxi ze zahraničí. Například Dánsko přijalo ambiciózní plán na transformaci směrem k více rostlinné stravě, konkrétně na ni vyčlenilo v přepočtu 5 miliard korun. Rostlinné potraviny jsou uznány za takzvaný ústřední prvek zelené transformace.