“Dnešní doba přináší nové překážky, kterým musí novináři čelit. Ať už to jsou ekonomické tlaky, konkurence v podobě sociálních sítí, hromadné skupování ze strany oligarchů, ale i zastrašování a špehování ze strany některých vlád. Pokud jim nepodáme pomocnou ruku a nezařídíme, že budou moct vykonávat svou práci, můžeme se jednou probudit do světa, kde kvalitní novinařina chybí a kde není nikdo, kdo by kontroloval mocné. Akt pro svobodná média na to reaguje a přináší třeba nové mechanismy pro zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií nebo lepší kontroly akvizicí v mediálním prostředí. Nebudou se tak hodnotit jen ekonomické dopady, jako u běžného podnikání, ale i dopady na svobodu a pluralitu médií. Aby polovina novin v zemi nesloužila jednomu jedinému člověku jako nástroj k ovlivňování veřejného mínění,” popisuje Kolaja.
Ten na legislativě pracoval jako stínový zpracovaj ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Prosadil do ní třeba větší transparentnost vlastníků médií.
“Díky aktu pro svobodná média budeme jasně vědět, komu noviny patří a jaké jsou jeho případné vedlejší zájmy. Zavádí totiž povinnost médií zveřejňovat své majitele, a to včetně koncových vlastníků a informací o tom, v jakých dalších oblastech podnikají. Takže pokud noviny uhlobarona popírají klimatickou změnu nebo zpravodajský web podnikatele v herních automatech bojuje proti prevenci před závislostí na gamblingu, čtenáři budou vědět, odkud vane vítr. Kromě toho přinesou nová pravidla více transparentnosti i do státní reklamy. Opakovaně jsme po Evropě viděli, že ji politici používají jako odměnu pro spřátelená média, což skončí,” vysvětluje Kolaja.
Pozice Evropského parlamentu, o které europoslanci hlasovali vloni na podzim, obsahovala také zákaz vlastnění médií pro vysoce postavené politiky.
“Bohužel, národní vlády část legislativy, která by premiérům, ministrům či eurokomisařům zakázala mít rozhodující podíl ve zpravodajském médiu, při vyjednávání odstranily. Mrzí mě to. Média mají politiky hlídat, ne jim patřit. A fakt, že jim tento zákaz vadí, je důkaz, že jej fakt potřebujeme,” dodává Kolaja.
Hlasovaná podoba aktu pro svobodná média je kompromis dojednaný v trialogu mezi Evropským parlamentem, národními vládami a Evropskou komisí.