Zde se nám povedlo mimo jiné vytvořit pozici městského architekta, nastavit spravedlivý systém podpory pro kulturu, školství, sport, vzdělávání a opravy památkových objektů. Podařilo se také více otevřít úřad, dokončit projekt sportovní haly, připravit výstavbu nového skateparku nebo ve spolupráci se studenty provést první ročník unikátního projektu Participativního rozpočtování, který byl prezentován i na půdě Senátu.

V případě, že bych měl tu možnost vás zastupovat v Poslanecké sněmovně, tak bych se rád věnoval především otázkám kultury, památkové péče a nezávislosti veřejnoprávních médií. Ta jsou jasným pilířem demokratické společnosti a v poslední době čelí těžkým zkouškám skrze válcování sněmovní většinou. Je třeba nastavit pravidla volby mediálních rad tak, aby nemohla být zneužívána aktuální politickou mocí. Sama kultura pak byla v současné koronavirové krizi velmi citelně postižena a přesto se jí nadále nedostává potřebné pozornosti. Česká republika se přitom řadí mezi státy s nejbohatší kulturní a historickou tradicí na světě. Kultura patří k hlavním pilířům společenského života, rozvíjí nás, naše města a sídla a má také velký ekonomický potenciál. Obory s ní přímo spojené zaměstnávají statisíce lidí a podílí se velkou měrou na rozvoji, inovacích a kvalitě života obyvatel v jednotlivých regionech.

Festivaly, filmy, literatura, hudba, reklama, design a další tvoří kulturní a kreativní odvětví, které je úzce propojeno s “tradičními oblastmi” kultury jako památky, divadla, muzea, galerie nebo výtvarné umění. Společně tvoří provázaný ekosystém, o který je třeba náležitě pečovat a dále ho rozvíjet. Jeho podpora je investicí do občanů, naší budoucnosti a obrazu České republiky v zahraničí. Je třeba mimo jiné navýšit financování kultury alespoň na úroveň 1 % ze státního rozpočtu, přijmout zákon o Veřejné kulturní instituci, pŕosadit tzv. Statut umělce nebo reformovat autorské právo přívětivě pro autory i uživatele.

Z těchto důvodů jsem si také zvolil heslo “Kultura nebude sedět v koutě”.