Praha, 25. února 2022 – Vláda na mimořádném zasedání kvůli ruské invazi na Ukrajinu schválila poskytnutí 300 milionů korun pro Ukrajince, kteří musí opustit své domovy. Stejně tak další pomoc včetně dodávek pohonných hmot či krve a plazmy. Potvrdila také zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů nebo boj s dezinformacemi. Česká republika o potřebných krocích jedná také s partnery v EU i dalšími zeměmi, tématem je například odstřihnutí Ruska od bankovního systému SWIFT, což česká vláda podporuje.
Vláda se na mimořádném jednání vymezila proti barbarské agresi Ruské federace a přijala konkrétní kroky pomoci Ukrajině. Česká republika spustí plán na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, na tuto podporu počítá s celkovou částkou 1,5 miliardy Kč. Aktuálně se připravuje na možnost přijetí až pěti tisíc lidí prchajících před válkou. Částka bude využita na zajištění ubytovacích kapacit, stravy, hygienických prostředků, dopravu, kapesné a asistenci uprchlíkům. Pomoc je prozatím koncipována na čtyři měsíce.
„Kreml má na svědomí další zkázu a další zmařené lidské životy. Podle ukrajinských zpráv ruské síly zasáhly řadu civilních objektů, mezi oběťmi jsou i děti. Všichni vnímáme volání Ukrajiny o pomoc a za Českou republiku se snažíme poskytnout veškerou podporu, která je v našich silách. I vzhledem k naší historické zkušenosti dobře víme, jaký pocit bezmoci a zoufalství dnes mnoho obyčejných lidí na Ukrajině, ale i odpůrců Vladimira Putina v Rusku, zažívá,“ uvedl místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Bartoš také dodal, že pomoc Ukrajině tímto nekončí: „O všem jednáme také s partnery v EU i dalšími zeměmi. Oceňujeme snahu o jednotný postup, který jako jediný dokáže ve finále ruskou agresi zastavit. Právě s ohledem na naši zkušenost ze sféry vlivu Sovětského svazu chceme jít nicméně v tvrdosti sankcí o krok dál. Podporujeme tak například odstřihnutí Ruska od bankovního systému SWIFT. Další možné kroky pak řešíme i na národní úrovni.“
Česká armáda může vyslat až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance kamkoli na alianční území. Jde o 400 vojáků z brigády rychlého nasazení a 180 chemických specialistů. Schválili jsme také, aby se po našem území mohly pohybovat po potřebnou dobu ozbrojené síly spojeneckých zemí z NATO. Umožníme jim například tankovat na letištích.
Vláda také jednala o opatřeních proti pokusům o hybridní útoky proti České republice a českým společnostem. V souvislosti se zvýšeným rizikem dezinformací a propagandy přijala opatření ke zvýšení bezpečnosti v kyberprostoru.
„Ukrajina čelí ozbrojené agresi. Celá Evropa je ale dlouho terčem agrese hybridní. Dezinformací a propagandy. Je nejvyšší čas pokusit se s tím něco udělat. Účelové lhaní není totéž, co snaha projevit názor. Je to agrese vůči diskusi a společnosti, která má přinést rozvrat a ztížit přístup k objektivním informacím. Proto jako vláda budeme jednat proti pokusům o hybridní kampaně proti České republice a české společnosti. Kolaboraci s agresorem musíme umět pojmenovat a zastavit. Nemůžeme se dál nechat jako občané tahat za nos těmi, kteří s námi nemají dobré úmysly. Připravili jsme proto vládní usnesení k hybridnímu působení proti zájmům České republiky, na základě kterého budeme dále konat,“ uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.
Sadu schválených opatření doplní i Ministerstvo financí, které prověří firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání našich veřejných prostředků. Ministerstvo dopravy rovněž rozhodlo, že Česko uzavře kvůli konfliktu na Ukrajině svůj vzdušný prostor letadlům všech ruských aerolinek. Opatření bylo přijato v součinnosti s Polskem.
Naši odborníci zároveň analyzují možnosti dalších sankcí a kroků, které můžeme jako Česká republika učinit a pomoci tak Ukrajině. Probíhají také intenzivní jednání na úrovni Evropské unie, v Bruselu dnes mimořádně jednal ministr zahraničí ČR Jan Lipavský: „Hlavním tématem Rady ministrů zahraničí EU jsou sankce proti Rusku a podpora Ukrajiny. Česko podporuje co nejtvrdší mezinárodní sankce.“